Tel.: +420 585 634 801 Mail: botany@upol.cz
Katedra botaniky
Pro studenty
Kontakt
Tel.: +420 585 634 801
Mail: botany@upol.cz

Celý kontakt   Celý kontakt
Přírodovědecká fakulta UPOL

Katedra Botaniky Přírodovědecké fakulty univerzity Palackého v Olomouci

Katedra botaniky zajišťuje v rámci odborného studia biologie a ekologie, molekulární biologie, biochemie, biofyziky, ochrany a tvorby životního prostředí, a v učitelských kombinacích s biologií výuku širokého spektra botanických a obecně biologických předmětů. Katedra je garantem učitelského studia biologie, magisterského studia botaniky a doktorského (PhD.) studia botaniky.
Více  Více o katedře
Aktuality
Nebyly nalezeny žádné oznámení.
Oznámení pro studenty
10.4.2017
Zápis na SZZ - bakalářské studium učitelství biologie

Upozorňujeme studenty bakalářského oboru učitelství biologie na nutnost zapsat si na první termín obě části SZZ, tj. předměty SZZOB i SZZOZ, v jeden den!!!! Viz studijní řád. Za komisi M. Sedlářová

21.12.2016

V příloze najdete základní požadavky na bakalářské a diplomové práce, které se předkládají k obhajobě na Katedře botaniky. Jejich dodržování předejde případným problémům.

Za členy komisí SZZ M. Sedlářová

29.2.2016
Témata studentských prací nabízených Radimem Hédlem
Témata studentských prací nabízených Radimem Hédlem

Hledáte zajímavé téma pro svou bakalářskou, magisterskou nebo dokonce doktorskou práci? Chcete pracovat v přírodě, naučit se poznávat druhy rostlin, sbírat data o prostředí přímo v terénu a proniknout do ekologického způsobu myšlení? Pak by vás mohlo zaujmout některé z aktuálně nabízených témat studentských prací. Pro bližší informace rozbalte menu níže (Více...).

Všechna témata vycházejí z výzkumu na Botanickém ústavu AV ČR a jejich realizace je podpořena grantovými projekty. Každé téma lze přizpůsobit fázi vašeho studia (bakalářka, diplomka, disertace) a upravit podle aktuální konstelace vašich studijních a mých odborných zájmů.

Neváhejte mě prosím kontaktovat na e-mailu radim.hedl@upol.cz, případně radim.hedl@ibot.cas.cz a můžete se také podívat na webové stránky http://ekolbrno.ibot.cas.cz nebo www.longwood.cz

Radim Hédl, Katedra botaniky PřF UP, Olomouc a Botanický ústav AV ČR, Brno

1. Diverzita lesní vegetace a limitace dostupností fosforu

Diverzita bylinné vegetace lesních ekosystémů je do značné míry ovlivněna zásobou živin v substrátu. Dostupnost jedné z hlavních živin, fosforu, se mění podél gradientu půdní acidity a může být blokována v karbonátových půdách. Cílem je prozkoumat vazbu dostupnosti fosforu, ale také dusíku, podél gradientu pH a obsahu karbonátů. Využijí se data o vegetaci a půdním chemismu z několika set trvalých ploch a seberou se dodatečná půdní data a také data o obsahu prvků v listovém opadu (jako další relativně nezávislá proměnná).

 

2. Sezónní dynamika podrostu temperátního lesa

Bylinná vegetace v temperátních lesích se v průběhu roku dynamicky mění. Tyto změny budou sledovány v pravidelných měsíčních nebo i kratších intervalech po celý rok. Využity budou existující trvalé plochy na Moravě, případně ve středních Čechách. Záznam bude prováděn pomocí fotografie (změny pokryvnosti a snadno rozpoznatelných druhů) a pomocí sledování fenologických projevů (kvetení, plození) u vybraných druhů.

 

3. Vývoj lesní bylinné vegetace po obnově středního lesa

Důležitou motivací při obnově tradičních typů managementů je podpora biodiverzity. V NPR Děvín probíhá od roku 2009 obnova hospodaření formou středního lesa. Cílem je zachytit reakci bylinné vegetace na prosvětlovací zásahy o různé intenzitě a stáří. Využit bude systém trvalých ploch a záznam vegetace se provede opakovaně pomocí klasických fytocenologických snímků a za použití fotografie.

 

4. Půdní semenná banka jako budoucnost lesní vegetace

Semenná banka tvoří skrytou část diverzity vegetace temperátních lesů. Cílem je prozkoumat, jak velká část potenciální diverzity je skryta v půdní semenné bance a jak přispívá ke složení společenstev lesního podrostu, když se změní podmínky (například po vykácení stromů). S využitím několika typů ploch a klíčicích experimentů budou zodpovězeny tyto otázky: 1. Zůstalo něco z minulé vegetace v semenné bance? 2. Co se do semenné banky dostalo z okolí a potenciálně může tvořit vegetaci, pokud se změní podmínky? 3. Které druhy aktuální vegetace jsou přítomny v semenné bance a které pravděpodobně nikoli?

 

5. Společenstva vlhkých luk Slezské nížiny po 60 letech

Mokřadní nížinné louky zaznamenaly během 20. století výrazný úbytek stanovišť a diverzity vegetace. Cílem je srovnat stav vlhkých luk ve Slezké nížině v 50. letech 20. století a dnes. Srovnávacím materiálem bude podrobná dokumentace vegetace z prací E. Balátové-Tuláčkové a J. Vicherka. K dispozici jsou tři lokality: Vidnavské mokřiny, Úvalenské louky a Zábřežské louky. Vegetační snímky jsou lokalizované pomocí map, k dispozici jsou vegetační mapy a měření půdních vlastností na vybraných plochách.

 

6. Dlouhodobá změna lesní vegetace a podmínek prostředí vybraného území

Lesní vegetace se během 20. století výrazně změnila. Reagovala na změny prostředí, často různé přímé (hospodaření) a nepřímé (spady dusíku, oteplování klimatu) antropogenní vlivy. Tyto změny lze popsat pomocí opakování historických vegetačních ploch. Data se budou sbírat v rámci vybraného území na Moravě, případně v Čechách, ve kterém uvedené vlivy působily v různé míře.

 

7. Dynamika dřevin v tropickém deštném lese v Bruneji

S využitím podrobných dat o dynamice stromů ze tří trvalých ploch v Bruneji popsat dynamiku stromů v hyperdiverzním primárním tropickém lese v JV Asii. Analyzovat ekologické determinanty určující dynamiku a distribuci druhů: půdní, topografické a hustotní (zápoj) proměnné.

 

8. Dynamika semenáčů dvou druhů z čeledi dvojkřídláčovitých

Popsat dynamiku semenáčů dvou (případně více) druhů z čeledi dipterokarpů v tropickém deštném lese v Bruneji. Využití dat z trvalých ploch založených v roce 2014. Procesy prořeďování a mortality; faktory určující úspěšné uchycení jedinců. Potenciál rozšířit sledování po epizodě El Niňo na přelomu let 2015 a 2016.

 

9. Diverzita a dynamika bylin v podrostu tropických lesů na Borneu

Prozkoumat parametry diverzity a ekologické determinanty společenstva bylin v primárním tropickém lese v na Borneu. Využít stávající data, ale především sebrat nová ekologicky podložená data na různých lokalitách a v různých typech stanovišť. Data z transektu, případně trvalých ploch v Bruneji. Sběr nových data na trvalých plochách v Sabahu.

 

Poznámka:

Témata 1–6 jsou poměrně nenáročná na finance a lze je zvládnout v závislosti na zvoleném rozsahu během jednoho či více let studia. Témata 7–9 se týkají výzkumu tropických lesů na Borneu. Výlet do této oblasti je náročný na finance a někdy i fyzickou zdatnost. Může jít proto o analýzu s využitím již sebraných dat.

Izon favicon Copyright © Katedra botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, IZON s.r.o., 2011 - 2017
RSS  RSS  |   Mapa stránek  |   Kontakt