Katedra Botaniky Přírodovědecké fakulty univerzity Palackého v Olomouci

Přemýšlíte o tématu pro svou bakalářskou, magisterskou, nebo doktorskou práci? Chcete sbírat data v přírodě a naučit se kriticky uvažovat o dění v ekosystémech?

Možná témata jsou zobrazena níže, ale můžeme společně vymyslet téměř cokoli dalšího. Neváhejte mě i předběžně kontaktovat na radim.hedl@upol.cz

Radim Hédl, Katedra botaniky PřF UP, Olomouc

Dlouhodobá změna biodiverzity rostlinných společenstev

Během 20. století se přírodní podmínky výrazně změnily. Vegetace na to reagovala poměrně dynamicky, často úbytkem biodiverzity. Tyto změny se prozkoumají pomocí srovnání s historickými fytocenologickými snímky, které se v terénu ve vybraném území zopakují. Práce je součástí širšího systematického výzkumu vlivu globální změny na biodiverzitu rostlinných společenstev.

Diverzita lesní vegetace a limitace dostupností fosforu

Diverzita bylinné vegetace lesních ekosystémů je do značné míry ovlivněna zásobou živin v substrátu. Dostupnost jedné z hlavních živin, fosforu, se mění podél gradientu půdní acidity a může být blokována v karbonátových půdách. Cílem je prozkoumat vazbu dostupnosti fosforu, ale také dusíku, podél gradientu pH a obsahu karbonátů.

Sezónní dynamika podrostu temperátního lesa

Bylinná vegetace středoevropských lesů se v průběhu roku dynamicky mění. Tyto změny budou na vybrané lokalitě monitorovány v pravidelných intervalech a vztaženy k průběžně měřeným mikroklimatickým proměnným.

Vliv obnovy historického hospodaření na biodiverzitu

Jedním z nástrojů podpory mizející biodiverzity lesních ekosystémů je obnova tradičního výmladkového hospodaření. Cílem práce bude zachytit reakci bylinné vegetace na managementové zásahy. Využit bude systém trvalých ploch na několika lokalitách na Moravě, kde se aktuálně provádí obnova výmladkového hospodaření.

Půdní semenná banka jako skrytá část rostlinného společenstva

Semenná banka tvoří důležitou část rostlinného společenstva. Cílem práce bude prozkoumat diverzitu skrytou v půdní semenné bance a jak může přispět k obnově například při změně podmínek. Metodicky je práce postavena na klíčicím experimentu a srovnání s daty o dalších částech zkoumaného rostlinného společenstva.

Izolace a charakterizace mutantní linie štírovníku (Lotus japonicus) pro polyfenol oxidázu.

Srovnávací mapování dormance semen hrachu (Pisum sp.), cizrny (Cicer sp.) a čočky (Lens sp.).

Genetické  aspekty domestikačního znaku pukavosti lusku u hrachu (Pisum).

Informace a kontakt: Doc. Ing. Petr Smýkal, Ph.D. Katedra botaniky, Univerzita Palackého v Olomouci, petr.smykal@upol.cz

Více  

V příloze najdete základní požadavky na bakalářské a diplomové práce, které se předkládají k obhajobě na Katedře botaniky. Jejich dodržování předejde případným problémům.

Za členy komisí SZZ M. Sedlářová